V rámci letošního výletu na hlavní z Havajských ostrovů Oahu si část Relative Teamu nezpomněla vzít vybavení (jinak řečeno táhla se s ním doslova přes celou zeměkouli) a vydala se na průzkum místních dropzone. V podstatě jde o jedno letiště (Dillingham airfield) na kterém operují dvě větší a jedna menší firma plus běžný letecký provoz. Havajské počasí je značně proměnlivé a rozhodně nelze podle ranního pohledu z okna předjímat další vývoj a skoro bych řekl, že pro našince to nejde ani na pár hodin dopředu. Ostrovy leží uprostřed Tichého oceánu a tak jsou podmínky opravdu specifické.
Den po příletu prší a tak je obětován odpočinku, nicméně hned ten další nakládáme vercajk do jeepu (standardní místní přibližovadlo) a vyrážíme směr letiště. Cesta po severním pobřeží Oahu je zážitkem sama pro sebe, jediná silnice vedoucí po pobřeží lemuje ty nejlepší surfařské pláže na světě a navíc tu probíhá jeden z šampionátů. Všichni ale řídí s Alohou a tak to sice pomalu, ale naprosto na pohodu popojíždí. Na letiště dorážíme lehce před obědem a míříme přímo na manifest Skydive Hawaii s dotazem, jak že to tady funguje. Všichni jsou velmi přátelští, nicméně nám sdělují neradostný fakt, že fun jumpeři u nich nemají prostor nejméně týden bo je přetlak tandem pasažérů, nebo jak říkají tady "studentů". Prý to máme zkusit vedle, beztak tam prý skáčou všichni sportovci. Děkujeme a jdeme to prubnout. Jediná komplikace ale je, že sousedi jsou CLOSED a nikdo tam ani není :) Nevzdáváme to a vracíme se na druhý den. Sympatická holka na manifestu Pacific Skydive nám ale sděluje, že s větrem směr moře nejsou úplně v pohodě ani jejich tandem mástři a sportovce do toho nepustí ani náhodou. S tím se rozhodně ztotožnujeme a aspoň nasáváme atmosféru. Pro lepší výhled se drápeme na hřeben nad letištěm, cca 700 metrů převýšení vojenskou oblastí s velmi jasně vyznívajícími výstražnými cedulemi. Výhled za to ale rozhodně stojí a máme celou oblast jak na dlani. K Oahu je potřeba zmínit ještě jednu zásadní věc - ostrov je plný vojáků US Army,Marines, Navy i Air Force. Potkáváte je všude, na silnicích i ve vzduchu. Den bez aspoň jedné pěkné formace Blackhawků a Chinooků nám tu pak už přišel zvláštní.
Další dva dny jsme už úspěšní a doplňujeme do svých záznamníků krásné seskoky z Caravanu s pozorováním velryb v ceně. Ze sportovního hlediska doplňuji ještě něco postřehů z provozu:
- USPA kartička je asi nutnost a otvírá dveře
- nutná kategorie C, podmínky můžou být vzhledem k pozici letiště podél pláže relativně složité... potkali jsme nicméně Johna s 100 seskoky co to ukecal
- každý skydive operátor na letišti má svoje letadlo i sloty a nepletou se pod nohy, to se týká i ostatního leteckého provozu... letiště je dost dlouhé a skydive provoz je na opačném konci než věž a hangáry
- první start klidně v 8 ráno, po 12té mají 10+ startů a často končí provoz
- přistává se přes levou a docela na tom trvají, jinak ve vzduchu docela chaos
- provoz z 90% tandemy, sportovců pomálo
- po provozu na pláž, ale prý docela riziková oblast na krádeže, bacha na gear
Hawaii je jedno z nejpohodovějších míst na této planetě, takže hlavně užívat!
Mahala Luboš & Alena
| Autor článku: Josef Stolín |
Vydáno dne 19. 02. 2014 | 7138 přečtení
|